Něco málo o specifických vzdělávacích potřebách

Ke stažení  zde.
Ptáte se, čím mohou být tyto poruchy způsobeny? Svůj podíl na vzniku těchto poruch může mít genetika – dědičnost, mohl je způsobit úraz, nebo lehká mozková dysfunkce – což je drobné poškození tkáně mozku ve fázi vývoje a zrání, které způsobilo malé odchylky od správné funkce mozku, přičemž ale není ovlivněna celková schopnost organismu, inteligence, ale jen specifické schopnosti v oblasti motoriky, vnímání, myšlení a jednání. Jak mohlo k takovému poškození dojít? Nejčastěji to bývá infekce během těhotenství matky, těžký nebo předčasný porod, těžší onemocnění novorozence, nebo úraz hlavy.

Jak se mohou tyto poruchy projevit? Jaké mohou být příznaky?

Jde o výrazný nepoměr mezi sníženou školní výkonností a dobrou úrovní rozumových schopností. Nápadně nerovnoměrný vývoj různých složek   osobnosti – oslabení různých specifických schopností. Děti nemohou dohnat doma to, co ve škole zameškaly. Obtíže při vytváření základních pracovních návyků – problémy se samostatným oblékáním, stolováním, udržováním čistoty. Děti se nedovedou soustředit, každý podnět odvádí jejich pozornost, rychle narůstá únava pozornosti. Děti jsou v neustálém pohybu, jednají živelně, reagují překotně, neúměrně, střídají se rychle různé nálady, kolísá duševní výkonnost. Chybí vytrvalost, schopnost cílevědomé soustředěné činnosti, nelze klást dlouhodobé cíle. Nedodržují pravidla chování, nedovedou spolupracovat, podřídit se autoritě, jsou familiární.

Poruchy se nejvíce projevují po vstupu do školy. Ve vyšších ročnících vlivem dozrávání nervové soustavy potíže postupně mizí.

Jak takovým dětem pomoci?

Diagnostikovat poruchu –   odborníky v poradnách. Tedy co nejrychleji při podezření využít služeb naší PPP (pedagogicko-psychologické poradna) v Lounech, která poruchu diagnostikuje a dá zákonným zástupcům (i škole) návrh další péče.

Jaké specifické vývojové poruchy známe?

  • Poruchy učení
    • DYSLEXIE (specifická porucha čtení, dle odhadů trpí poruchou 15 % populace)
    • DYSGRAFIE (specifická porucha psaní)
    • DYSORTOGRAFIE (specifická porucha pravopisu)
    • DYSKALKULIE (specifická porucha matematických schopností)
    • DYSPINXIE (specifická porucha kresebných dovedností)
    • DYSMÚZIE (specifická porucha hudebních dovedností)
    • DYSPRAXIE (specifická porucha obratnosti, motoriky)
  • Poruchy řeči
    • DYSFÁZIE (vývojová nemluvnost)
    • DYSLÁLIE (porucha výslovnosti, patlavost)
    • DYSARTRIE (porucha výslovnosti)
    • KOKTAVOST
    • NEUROTICKÝ MUTISMUS
  • Poruchy chování
    • HYPERAKTIVITA (nadměrná aktivita, instabilita)
    • HYPOAKTIVITA (utlumená aktivita)

 

Dyslexie

Je to neschopnost číst, porozumět a interpretovat psané slovo. Je to nejčastěji se vyskytující dysfunkce a také nejzávažnější. Žák nechápe smysl přečteného slova, čte nepřesně, hádá z částí slov, domýšlí z kontextu. Nepoznává všechna písmena, vynechává je nebo přidává, je nejistý. Zaměňuje písmena zrcadlově souměrná nebo podobná,“b-d-p“ nebo „t-j“, zvukově nebo funkčně podobná, pořadí písmen, slabik.

Metody nápravy jsou pro dyslexii velmi dobře zpracovány – metody se opírají většinou o zavádění více smyslů do výuky – obtahování písmen a slov, čtení pomocí okének, práce se skládací abecedou, barevné odlišování písmen, slabičné čtení, cvičení očních pohybů, logopedická péče. Volit převážně ústní zkoušení, umožnit tiché čtení – přiměřeně snížit množství čteného i psaného textu.

Dysgrafie

Porucha psaní písmen, slov a vět. Písmena deformuje, neumí napodobit jejich tvary, nepamatuje si je. Psaní je výjimečně pomalé, dítě velmi unavuje. Při psaní je patrné napětí, držení psacích potřeb je křečovité, toporné. Dítě není schopno udržet rovný řádek. Písmo má někdy zcela zvláštní charakter – ne proto, že by trpělo poruchou motoriky, ale proto, že si neví s tvary písmen rady. Psaní není automatizováno až do vyšších ročníků.

Cvičení mají být krátká, ale pravidelná. Naprosto nepomůže dlouhodobé psaní, nebo přepisování za trest – kvalita psaní zůstane stejná.

Dysortografie

Dysortografie je narušená schopnost osvojit si a uplatňovat pravopisná pravidla při psaní. Bývá tak úzce spojena s dyslexií, že někdy není mezi těmito poruchami rozlišováno. Dítě zaměňuje písmena, která jsou si sice artikulačně a zvukově vzdálená, ale jsou si podobná opticky -“ b“ a „d“. Tato záměna se ale projevuje jen u diktátů, opisování textu je bez problémů. Příčinou je nedokonalé zrakové rozlišení tvarů, kterého se žák dopouští při čtení. Zaměňuje velká a malá písmena, „i“ a „y“, „s“ a „z“, vynechává interpunkci, slabiky, komolí slova, píše velká písmena tam, kam nepatří.

Hyperaktivita

Celkový neklid, nadbytek tělesných pohybů, impulsivnost, zbrklost, reakce bez rozmyslu, agresivita. Neschopnost soustředit se trvale na výklad i na vlastní práci. Žák je málo vytrvalý, snadno se unaví, není schopen klidně sedět, vstává, kleká si, válí se pod lavicí, přechází, opouští vlastní práci. Jedná bez zábran, často u něj propuká hněv, zlost. Špatně se začleňuje do kolektivní činnosti, ve společnosti často selhává.

Preventivně umožňovat dostatek pohybu i v hodinách, pověřovat různými činnostmi – rozdávat sešity, mýt tabuli, nosit pomůcky. Žák by měl mít ve svém okolí co nejméně rušivých podnětů – měl by sedět vprvní lavici, zde však ruší ostatní. Proto jej posadíme samotného do poslední lavice, kde neruší a má možnost vstávat, přecházet.

Hypoaktivita

Pasivita, neprůbojnost, podprůměrná výkonnost, těžkopádnost, zdlouhavost reakcí. Neobratnost v hrubých i jemných pohybech, poruchy řeči, nedostatky v poslechu i rozhovoru, citová labilita – od plachosti až k jednání bez zábran. Děti jsou stejně neobratné jako jiné děti s lehkou mozkovou dysfunkcí, málo pohyblivé, selhávají v úkolech, které jsou limitované. Myšlení je těžkopádné, málo nápadité. Individuální tempo práce. Klidné pracovní prostředí. Tolerovat nižší pracovní výkon. Nenechat se vyprovokovat zdánlivě provokativním chováním, nezájmem, odmítáním komunikace.

Věřím, že tento Vám tento malý přehled pomohl orientovat se voblasti specifických vývojových poruch.