Krizová telefonní linka k šikaně pro učitele, žáky a rodiče:

286 881 059

S pojmem šikana, jste se jistě už setkali. I prostřednictvím webových stránek naší školy. Kyberšikana je poměrně nový pojem a jev, se kterým se můžeme kdykoli setkat. Jak už je znázvu patrné, hlavní roli vkyberšikaně budou sehrávat moderní informační technologie – zejména internet a mobilní telefony.

Kyberšikana je úmyslné, opakující se a nepřátelské chování, jehož cílem je ublížit oběti za použití informačních a komunikačních technologií.

Charakteristické rysy, podoby kyberšikany:

  • Posílání krutých, vulgárních či výhružných emailových zpráv oběti. Výhružné telefonáty, esemesky a podobně.
  • Vytváření webových stránek, na kterých se objevují příběhy, karikatury, obrázky, fotografie, vtipy, básně a písně, které oběť zesměšňují a ponižují.
  • Posílání obrázků, fotografií, video nahrávek spolužákům online, ze účelem, aby hlasovali, Kdo je největší…(doplnění urážlivého nebo vulgárního slova).
  • Agresoři se dostanou do poštovního programu oběti, odkud odesílají pod jejím jménem kamarádům či známým vulgární, případně obtěžující zprávy, fotografie, videa a podobně.
  • Agresoři oběť fotografují nebo filmují prostřednictvím mobilního telefonu, digitálního fotoaparátu, kamery a pořízené záběry posílají spolužákům.
  • Na rozdíl od klasické šikany je kyberšikana vmnohém zrádnější. Oběť netuší, kdo jí ubližuje, protože agresorovi nevidí do tváře, a tak se nemůže účinně bránit.
  • Kyberšikana je skrytější. Odehrává se ve virtuálním prostoru, který je mimo učitelskou kontrolu, a tak roste počet případů, kdy mohou agresoři svým obětem beztrestně ubližovat.
  • Kyberšikana se nemusí odehrávat opakovaně. Pokud například agresor umístí na webové stránky fotografii oběti nějakým nevhodným způsobem upravenou, i toto jediné umístění na stránky si časem může prohlédnout velké množství osob.
  • Podobně jako vpřípadě klasické šikany, i u kyberšikny se oběti bojí někomu svěřit, většinou zobavy, aby se jejich situace nezhoršila. U kyberšikany je situace vážnější. Děti se bojí svěřit i ztohoto důvodu: mají strach, že by jim rodiče mohli používání počítačů a mobilních telefonů, které tolik milují, zakázat.